wz

Řád premonstrátů


1. Historie Řádu (Klikněte zde)

2.  Současnost (Klikněte zde)

2. Světci premonstrátského řádu (Klikněte zde)


 

Historie Řádu

Na doporučení svých přátel zakládá r. 1120 nový řád v Prémontré u města Laonu v severní Francii. Ještě za jeho života se řád rozšiřuje do celé Evropy. Stav premonstrátských klášterů k roku 1164 je hodnocen zhruba takto: na území Francie 98 klášterů, Belgie 34, Německa 82, Holandska 5, Británie 10, Švýcarska 5, Itálie 1, Polska 4, Čech a Moravy 6, Uher 2, Španělska 8, Portugalska 1 a Palestiny 2.

Do Čech se premonstráti dostali díky olomouckému biskupovi Jindřichu Zdíkovi za vydatné podpory krále Vladislava II. a jeho manželky Gertrudy. Na Strahov v Praze byli pozváni první řeholníci z německého Steinfeldu roku 1142. Brzy je ze Strahova založena Litomyšl (1145) a z ní Hradisko (1150). Dále v roce 1190 vzniká klášter Louka u Znojma, 1193 Teplá a později 1209 Zábrdovice. Ze Zábrdovic byl založen ženský klášter v Nové Říši (1211), který se v roce 1733 stal – již jako kanonie mužská – opatstvím. Ze Steinfeldu vzniká také další založení v Čechách a to Želiv (1149), odkud je v roce 1187 založeno Milevsko. Z ženských klášterů to byly kromě Nové Říše Doksany (krátce po Strahovu, asi 1143-1144), Louňovice (kolem 1150), Kounice (1181) a Chotěšov (v prvním desetiletí 13. století).

Roku 1126 nastupuje na Norbertovo místo v čele řádu jeho nejbližší spolupracovník Hugo de Fosses, který se roku 1128 stává opatem v Premontré. Jeho hlavním úkolem bylo vtisknout řádu jednotnou strukturu. Do té doby tvořily jednotlivé komunity spíše samostatná společenství. Hugo vytvořil jednotnou organizaci a strukturu řádu, řízeného pomocí generálních kapitul. V čele řádu stál generální opat, kterým byl až do Francouzské revoluce vždy opat v Prémontré. V Prémontré se jednou ročně pořádala generální kapitula, na níž se projednávaly aktuální záležitosti řádu. V Hugově redakci vznikají první Statuta - Stanovy, asi krátce po tom, co se stal opatem v Prémontré.

Ve 13. století byl řád rozdělen na cirkárie (spojení klášterů na základě regionálních nebo jazykových hledisek). Generální opat vykonával právní moc nade všemi cirkáriemi. Rozdělení na cirkárie se uplatňuje do současnosti, stejně jako základní prvky struktury řádu.

Podobně jako v dějinách církve můžeme sledovat i v dějinách premonstrátského řádu období rozkvětu i úpadku a následujícího vzrůstu. Největším rozmachem řádu bylo období do 14. století, kdy kláštery nejen počtem (více než 3.000 klášterů), ale i kvalitou svého života a svým působením přispívaly k prohlubování náboženského a kulturního vzrůstu svého blízkého i vzdáleného okolí. V 15. a 16. století dochází v řádu ke krizi, způsobené jak vnějšími (reformace, na našem území husitské války), tak vnitřními (úpadek života společenství, dosazování ne vždy vhodných představených -– institut tzv. komendatárních opatů) příčinami. V 17. století získávají některé cirkárie práva generálních kapitul, což mělo za následek oslabení centralizace řádu. Přesto až do poslední čtvrtiny 18. století lze hovořit o jeho stabilizaci. Během následujících desetiletí postihlo premonstráty rozsáhlé rušení klášterů: ve Francii se jednalo o násilnou likvidaci v době Francouzské revoluce (Prémontré bylo zrušeno roku 1790), v zemích habsburské monarchie o mnohdy necitlivé církevně-reformní zásahy Josefa II., na území Německa pak o sekularizaci v rámci válečných reparací v prvních letech 19. století. Po roce 1835 zbylo v celém řádu pouze 9 mužských a 6 ženských klášterů. V tomto období se ale opět ukazuje úsilí o obnovu řádu a řeholního života. Ne všechny snahy byly úspěšné, přesto se řeholní život vrací do Belgie, Francie, Německa atd. Řádovou jednotu se podařilo obnovit díky papežům Piu IX. a Lvu XIII., který svolal roku 1883 všechny opaty na generální kapitulu do Vídně. V čele řádu stanul strahovský opat Zikmund Starý.

Pro premonstráty v Čechách a na Moravě znamenalo období konce 19. století a první poloviny 20. století přes dílčí problémy dobu rozvoje. Řeholníkům se podařilo přečkat 2. světovou válku (někteří z nich byli uvězněni a zahynuli v koncentračních táborech), daleko horší hrozbu však představoval komunistický režim. V roce 1950 byly všechny mužské řehole v tehdejším Československu násilně rozehnány, řada premonstrátů byla nespravedlivě odsouzena ve vykonstruovaných procesech. Strahovský opat Bohuslav Jarolímek ve vězení zemřel. Jednotlivé komunity pokračovaly více či méně úspěšně ve své činnosti v ilegalitě, takže se po roce 1989 mohly vrátit do svých klášterů a začít s obnovou řádového života.

 


Současnost

V dnešní době se opět u nás navazuje na tuto jistě bohatou řádovou tradici. Čechách působí premonstráti ze čtyř kanonií: Strahov, Teplá, Želiv a Nová říše. Roku 1998, díky pomoci bratří ze Strahova, obnovily v Doksanech řeholní život sestry i premonstrátky. O životaschopnosti řádu svědčí mimo jiné i misie, které se nacházejí v Africe, Brazílii, Jižní Americe i Indii a jsou podporovány kláštery z Evropy a Severní Ameriky. Řád má v současné době asi 1330 řeholníků a 374 řeholnic.

 


Svatí našeho řÁdu

 

Sv. Norbert

6. června

Sv. Augustin

28. srpna

Bl. Hugo

10. února

Sv. Evermod

17. února

Sv. Ludolf

26. dubna

Sv. Heřman Josef

24. května

Sv. Isfríd

16. června

Sv. Adrián a Jakub

9. července

Bl. Hroznata

14. července

Bl. Gertruda

13. srpna

Bl. Bronislava

30. srpna

Bl. Jakub Kern

20. října

Sv. Gilbert

26. října

Sv. Siard

14. listopadu

 


Zpět na hlavní Menu